Náročný DUO CACIBový víkend

05.02.2012 23:26

     Tento víkend byl náročný, i když z trochu jiných důvodů, než tomu bylo loni touto dobou - při stejné výstavě: Účastnili jsme se po oba výstavní dny, Sir už je dospělejší, takže lépe zvládal atmosféru než při loňské premiéře, přesto byl dost akční na to, abych měla co dělat při jeho "kočírování". Mám tím na mysli chování mimo kruh, kdy si chtěl všechny očichat, nejraději by běhal místo nějakého poklidného polehávání apod.; v kruhu se choval vzorně!

     Co se týká výsledků (po oba dny hodnocen jako "výborný 2") jsme spokojení, i když upřímně musím napsat, že jsme doufali v alespoň jednoho CAJCe. Bohužel, konkurent se líbil o trochu více (v sobotu se dokonce stal vítězem plemene - tj. porazil nejen nás, ale i všechny ostatní přítomné aplíky...) - a my už víme, že nebudeme juniorskými českými šampióny... :-(   Ale netruchlíme proto, začneme sbírat CACe na "dospěláckého českého šampíka"! :-)   A hodnocení na výbornou je přece moc hezké, zejména v souvislosti, kdy i jindy vítězové plemene dostávali "jen" (jakkoli je to také pěkná známka) "velmi dobré"!

     V neděli jsme si navíc užili malou bonitaci :-) - pan rozhodčí byl při posuzování velmi pečlivý: důkladně prohmatával celé tělo, "projížděl" ocas, zkoumal podsadu, varlata měl snad až na zápěstí, a především - bez nějakých okolků se rovnou sám díval aplíkům na zuby! Copak o to, Sir neměl problém - ne že by se mu to líbilo, ale nechal se - na rozdíl od dvou jiných, kteří nebyli tak svolní - až byli jeden neposouzený a druhý dokonce za štípnutí diskvalifikovaný. Pak už si pan rozhodčí nechal zuby ukazovat majiteli... 

     A osobní perlička: Protože v posledních dnech značně mrzne - teplota klesá u nás na 20 °C pod nulou -  jezdili jsme na výstavu raději vlakem. Vstávání v pět hodin (v neděli dokonce o půl páté) a půlhodinová pěší cesta mrazem na nádraží nás sice netěšila, ale bylo to jistější než pochybnosti kolem nastartování auta nebo případného zamrznutí nafty... První den jsme od nádraží k výstavišti šli pěšky, druhý den jsem naznala, že se raději schováme do tepla tramvaje - a Sir tak absolvoval svoji první cestu MHD. Bylo mu jedno, kam nastupuje, že je to hlučné, roztřepané, co chvíle se otvírají dveře, střídají se lidé apod. - asi naznal, chytrý pes, že to zase není takový rozdíl oproti jemu dobře známému vlaku, tak co by se vzrušoval... A navíc: Chvíli po nástupu nás oslovil pán, který, jak říkal, má doma skotského jeleního psa a nějakého teriéra, psy má rád - tak to se to cestování Sirovi teprve líbilo - při všem tom hlazení, které mu pán ochotně věnoval! :-) Věřila bych i tomu, že to jeho rozhlížení po nástupu při zpáteční cestě opět tramvají bylo de facto hledání toho pána! :-)